STŘEDA 8.7.09

Tak se sešel rock s rockem a všichni příznivci dobré muziky se sešli na mezinárodním OPEN-AIR festivalu ve Vizovicích. I naše „velká parta“ se postupně přesunula na místo činu. Luboš, Vojťas a já jsme vyrazili z Nymburka okolo 18:30 již ve středu, abychom sehnali nějaké dobré místo na ubytování. Cesta byla prach a štěrk a tak jsme asi okolo 23:00 měli postaveno na louce u vstupu č.1. Strategicky výhodné místo leč nehorázně blízko NON-STOP stánků, což se v následujících dnech jevilo (alespoň pro mne) dosti nevýhodné… Většina přátel z klubu Frňákovník seděla již v nedalekém stánku U KOZLA a tak jsme se setkali a mohli jsme si dát první WELCOME DRINK…  Ujasnili jsme si strategii na příští čtyři dny a zaplánovali čas registrace – členství v klubu Frňákovník… s přáním hezké noci jsme se rozprchli do plátěných příbytků…

ČTVRTEK 9.7.09

Po náročné noci kdy Juke-box u stánků hrál na plný pecky NON-STOP jsem se probudil do krásného dne, jsem si došel ke Kozlikovi na ranní snídani. Pak  jsem si udělal krásnou procházku městečkem a přilehlými oblastmi. Sluníčko dopřávalo loukám svých teplých paprsků a život lidí, kteří si přijeli poslechnout „těžký rock“ se naplňoval představou slunečného dne… (to jsem se nějak zapletl do toho slohu )… Krátce řečeno – po procházce jsem si přečetl denní tisk a v klidu jsem šel relaxovat ke stánku kde jsme měli dopolední sraz. Poladili jsme pitný režim a šli jsme do areálu, abychom se podívali co je nového… U vstupu jsme dostali zdarma kompilační CD a pásku na ruku. V areálu se událo pár podstatných změn, Sherwoodský les od hlavního placu odděluje betonová opěrná zeď s plotem. Tím se následně rozšířila plocha a zmizlo prkenné hlediště stavěné z lešenářských trubek. Cestičky Sherwoodského lesa byly vysypány kůrou a v proluce mezi spodním pivním stanem stála druhá stage – Coca-Cola… Zmizel nedaleký Domeczech, místo něho stál jeřáb na skoky na gumě… Loňský Frňákovník (meeting point) byl skácen a tak byl vylosován strom hnedle vedle. Jinak stánků s jídlem, pitím a rozličnými předměty bylo HAFO a celý areál skýtal velký potenciál dobré zábavy.

A teď poprvé k muzice: první zahřívači se představili Bethrayer (CZ), následovali Nil (Cz) pak domácí vizovičtí Fleret (CZ). Kapelku Vypsaná Fixa (CZ)  jsem přeskočil a dostavil jsem se až na borce z NDR – In Extremo (Ger). Legrace a muzika byla parádní, hoši hráli na rozličné hudební nástroje, něco by se dalo nazvat jako dudy, obří housle… do toho všeho ohnivé efekty, show jak má být…. Po této divočině se dostavili slibovaní Rage (Ger). Soubor na nynějším festu měl slavit svých 25 let… Muzika odsejpala jak měla a postupně se na podiu vystřídali gratulanti (zpěvák z In Extrema, kytarista z Destruction a další…). Rage jsou ve Vizovicích „jako doma“ a tak si i svojí hoďku a půl slávy užili jak měli…

A to se pomalu schylovalo k největším tahounům festivalového dýchánku – Nightwish (Fin). Celý jejich set začal, lidí plno, modře podsvícené podium…. a pak přišla Anete Olzon… nejsem nějaký super znalec, ale Nightwish byla prostě Tarja Turunen… nové písně ok, leč ve starých byla „ve slepých uličkách“… no nic, pro mne zklamání… Tímto můj čtvrteční den skončil šel jsem spat…

PÁTEK 10.7.09

Noc byla klasická a ráno bylo opět se sluníčkem. Klasická snídaně U Kozla a dopolední brífink s rozborem předešlého dne. Do našeho týmu se připojili Honza s Romanem, řekl bych domorodci, borci dobré povahy se zásobami ohnivé vody. Ochutnávka jejich tekutých modelů byla pro našince velmi náročná a se slovy: to co vy pijete tam u Prahy si my mažeme na kolena… přehouplo se poledne a muzika pomalu začla. Callejon (Ger) nepřijeli a tak prvními byli Blowsight (Swe), další kapela mě statně minula, ale Kreyson (Cz) to si staří rockeři nemohli nechat ujít… Láďa Křížek od svých dob největší slávy změnil asi pětkrát konfekční velikost… začali pěknými peckami a k mojí radosti přidali i slavný hit pražského Vitacitu – Já chci se ptát těch králů… Publikum jejich comeback přijalo velmi vstřícně. Následující partička Death Angel (USA) léty prověřený bigbít z hnízda amerického thrashe Bay Area… Není co dodat, muzika pěkně odvedená… To další řezníci ze zaoceánského státu Kataklysm (Can) to byl jiný soudek. Výplach jak blázen, bigboš netvrdšího ražení, to jsem vůbec nevydejchal… šel jsem si dát jídlo dolů do stánkových oblastí… Musel jsem se posilnit na mojí srdeční záležitost – Korpiklaani (Fin). Metal- folk z pralesů a k tomu letní deštivá přeprška…  Déšť nevadil, možná to k tomu i docela pasovalo. Zapěli jsme klasické songy Beer, Beer nebo Vodka… Bylo to super, mooooc jsem se vyřádil Po hoďce déšť ustal a kapela ukončila svoje účinkování. Další přestavba , zvučení a nastoupili Dragonforce (UK). Nejsem stavěný na tento styl muziky, ale proti gustu žádný dyšputát…  forsáči odehráli a nastoupili Edguy (Ger) – taky nějak zázračně neoslovili… poslední tento den vystupovali Deathstars (Swe). To bylo nějak kolem jedné hodiny po půlnoci… celkem chladno a tak jsem vydržel tak ze šest songů. Muzika, která neublíží, ale sil na poslech celého setu nebylo… Zalehl jsem do spacáku a bylo…

SOBOTA 11.7.09

Ráno bylo jako vždy jasné, rozšlapané cestičky pomalu usychaly. V příbytku jsem si dočetl noviny a vyrazil na snídańku. Pomalu se stavil Honza, Roman a Lubik no a tak to dopadlo jak to dopadlo. Opatrně jsme doplňovali pitný režim a první kapelu jsme si už poslechli na dřevěné tribuně. Zahráli Gate Crasher (Cz), následovali příšerní Už jsme doma (Cz), styl této muziky jsme dosud nepochopil… Náladu nám (mimo jiné) zlepšoval kompot máčený v hruškovici… Jako překvápko se ukázali mladičtí Kissin´Dynamite (Ger), nenáročný bigbítek… Domácí scénu reprezentovali „depresivní“ Mňága a Žďorp (Cz), Valmez frčel jak divej… Další kapelu jsem vynechal a dostavil se až na oblíbené hard-core-grind-metalový The Sorrow (Aut). Nářez to byl jak se patří, v bavícím se publiku došlo i na „Circle“ – běhající maniaci dokola a též na brutální „Wall“ – rozestoupivší se dvě proti sobě skupiny a na pokyn zpěváka se tyto dvě masy rozeběhnou proti sobě… co nastane si dokážete představit… Show skončila a už se jelo dál – Axxis (Ger) s pozvanou dívenkou na podium. Děvče mělo trochu komunikativní problémy, pročež nerozumělo ani slovo po anglicky… Dokázala se představit Jo-ha-na a pak si „zahrála“ s Axxisema jeden song na takový to chrastítko (nevím jak se jmenujou ty maličký pokličky v rámečku). Další, tentokrát spíše pohlazení na oči byly Crucified Barbara (Swe), celoženská kapela hrají hardrock???. Bylo na co koukat… Po dívčím vokálu se zjevili další seveřani Evergrey (Swe), muzika která určitě neublíží… Stratovarius (Fin), mě nijak speciálně nezaujal, ale fanoušci kývali řepama, že jako dobrý… po nich předposlední Blind Guardian (Ger), to už jsem si šel odpočinout do pivního stanu PilsenUrquell a „sledoval“ jsem koncert na plátně. Chtěl jsem nabrat posledních sil na Tiamat (Swe), kteří pro mně kdysi byli něco jako metaloví bozi. Něž jsem si našel místo na lehce vyprázdněném place (bylo něco kolem půl jedný v noci), došel jsem si pro ještě jednu mikinu, chladno bylo, chladno… ale set Tiamat stál za to, rozvláčné písně, melodické malby, songy jako uspávačky… moc dobrý, opravdu byli prima… a pak??? Do spacáčku zalést a pokusit se usnout…

NEDĚLE 12.7.09

Den poslední a rozporný – z jedné strany únava a z druhé divný pocit, že opouštíme bojiště předčasně… ale to je tak pokaždé, domov daleko a tak se musí vyrazit v rozumnou hodinu… Jukli jsme na Innocens (Cz) a rozloučili s partičkou od Frňákovníku… Ve značkové prodejně jsem koupil litránek Moravské maliny jako odpustek za domácí čtyřdenní absenci… A to je všechno, bylo to náročné, ale jako parta jsme si užili legrace. Poslechli jsme, viděli jsme a zvítězili… Chválím vzorný přístup všech členů Frňákovníku k akreditaci a musím říci, že takovou členskou základnu by nám mohl závidět kdejaký fotbalový klub. TAK ZASE ZA ROCK!!!

MartyS